V době, kdy je celý svět vystaven mohutnému cestovnímu ruchu, tím více narůstá i riziko nákaz nejen cizokrajnými chorobami, ale především mnohdy dosud neznámými virovými činiteli. Tyto nákazy se tak pro skutečně moderního člověka stávají reálnou hrozbou v situacích, kdy se zvyšuje turismus a cestování. Jako hlavní zdroj, odpovědný za šíření všech virových nákaz, se tak nabízí především dopravní prostředky. V případech zámořských nákaz pak letadla, která nakažené osoby rozvezou do všech koutů planety. Jde tak o největší vektorové nákazy, s nimiž se může lidstvo jako takové setkat, a proti nimž se nelze jakkoliv bránit. Jediným účinným lékem však zůstává řádná prevence.
V době, kdy je celý svět ohromen zprávou o nákaze takzvanou Mexickou (prasečí) chřipkou, tím více zůstává lidí, kteří se vší vervou sledují média a vývoj nákazy ve svých zemích. Tato nákaza započala svoji vražednou dráhu v Mexiku v nedávné době. Neuplynuly ani dva týdny, a již se v mnoha zemích světa objevují první zprávy o jejím šíření. Rakousko, Německo, Å panělsko jsou již mezi prvními evropskými zeměmi, kde se výskyt této nemoci potvrdil. Evropské země se tak zařadili mezi další země, které jsou záludnou infekcí postiženy.

Co je prasečí chřipka?
Prasečí chřipku způsobuje zmutovaný chřipkový virus typu A, podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii takzvané „španělské chřipky“. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem velice náchylná a minimálně odolná.
Z nich pak přejde na i člověka, z nějž se stává chodící rezervoár. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, a proto se proti němu tělo neumí dostatečně bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá skutečné epidemie. Nynější “kombinace” vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky! Tím se stává krajně nebezpečnou pro člověka. Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc. Nynější typ ale napadá především mladé lidi.

Co bude dál?
Vědcům ze Světové zdravotnické organizace se podařilo zajistit nositele „nula“, tedy osobu, která byla prvně nakažena. Nyní tito experti bedlivě zkoumají protilátky a hledají způsob, jak nákazu zastavit. Je ovšem otázkou, zdali nedojde k dalším mutacím viru a nemoc nepřeroste v pandemii. Celý svět tak s obavami sleduje vývoj událostí a s utajeným dechem očekává nalezení léku.

Jak se chránit?
Přestože je málo pravděpodobné, že by nákaza zasáhla i naši krásnou vlast, je třeba dodržovat skutečně základní preventivní opatření. O to více nabývá na významu řádná prevence, která může v řadě případů znamenat odvrácení rizika nákazy. Na řadu tak přichází základní návyky. Především pak izolace jednotlivce od veřejně přeplněných míst, omezení cestování v prostředcích MHD a veřejně přeplněných prostředcích, v nichž se shromažÄuje větší počet osob, řádná desinfekce rukou, hojný příjem tekutin a vitamínů.

Michal Å ebek