Ženy hodnotí svůj zdravotní stav hůře než muži, ale žijí výrazně déle než oni.
Index stáří u žen je téměř dvojnásobný než u mužů.
Živě se narodí více chlapců než dívek.
Chlapci mají vyšší úmrtnost jak v celkové kojenecké úmrtnosti, tak ve všech jejích složkách.
V ženské populaci je asi o 15 % větší výskyt diabetu než u mužů.
U některých infekčních chorob lze pozorovat rozdílnou vnímavost žen a mužů.
Onemocnění tuberkulózou je zhruba 2x častěji diagnostikováno u mužů než u žen.
U žen i mužů je charakter vývoje onemocnění syfilis a gonokokové infekce shodný, ale muži vykazují vyšší počet případů onemocnění.
Počet zhoubných novotvarů (ZN) vzrostl za posledních 26 let u žen o 60 % a u mužů o 45 %.
Vyjma kůže jsou nejčastějším ZN u mužů ZN plic, ZN tlustého střeva a konečníku a ZN prostaty. U žen je nejčastější ZN prsu, další jsou ZN pohlavního ústrojí. Znepokojivý je růst ZN plic.
Ženy jsou z hlediska emočního labilnější než muži.
Na psychiatrických odděleních bylo vyšetřeno zhruba o 50 % více žen než mužů. Nejčastějšími příčinami vyšetření u žen byly neurotické a afektivní poruchy.
U mužů byla častější vyšetření na poruchy vyvolané alkoholem a ostatními psychoaktivními látkami a z důvodu poruch vyvolaných alkoholem bylo ošetřeno 2,5x více mužů než žen.
Ženy vykazují chronická onemocnění téměř 2x častěji než muži.
Ženy trpí osteoporózou až 6x častěji než muži, štítnou žlázou více než 9x častěji a migrénou až 2,5x častěji než muži.
Nikdy nekouřilo téměř 40 % mužů a 60 % žen.
Abstinenty bylo téměř 20 % žen, ale pouze 7 % mužů.
Alarmující je zneužívání alkoholu u mužů ve věku do 14 let.
Kouření tabákových výrobků bylo ve vyšší míře evidováno mezi muži.
Muži se více a především déle věnují fyzicky náročným aktivitám.
Průměrná váha ženy je 67,1 kg, muže 81,4 kg.
Nejméně na dodržování stravovacích zásad dbají mladí muži ve věku 15–34 let.
Nezaměstnaní muži a ženy vykazovali 2x častěji omezující chronická onemocnění než osoby zaměstnané.
Muži jsou výrazně častěji hospitalizováni pro nemoci oběhové soustavy, naopak ženy jsou častěji než muži hospitalizovány pro nemoci močové a pohlavní soustavy.
Zhruba 4x větší celkový počet operací u mužů ve vyšších věkových skupinách dokumentuje u nich vyšší výskyt kardiovaskulárních nemocí.
Ženy dostávají neschopenku pro nemoci dýchací soustavy o 20 % častěji než muži.
Pracovní neschopnost na nemoci svalové a kosterní soustavy jsou o 10 % častější u mužů, totéž platí o nemocech oběhové soustavy.
Největší rozdíly jsou u duševních poruch, kde ženy jsou v pracovní neschopnosti téměř 2x častěji než muži a u nemocí močové a pohlavní soustavy více jak 4x častěji než muži.
Nejčastější příčinou k přiznání jak plného, tak částečného invalidního důchodu jsou pro ženy i muže nemoci svalové a kosterní soustavy. Druhou příčinou jsou nemoci oběhové soustavy, kde je výrazná převaha počtu přiznaných plných i částečných invalidních důchodů u mužů.
Standardizovaná úmrtnost žen představuje pouze 60 % hodnoty standardizované úmrtnosti mužů. Pořadí nejčastějších příčin smrti je shodné pro ženy i muže. Na prvním místě jsou nemoci oběhové soustavy, na místě druhém novotvary, třetí místo zaujímají poranění a otravy, následují nemoci dýchací a trávicí soustavy.
Výskyt sebevražd je výrazně vyšší u mužů.
Od roku 1990 vzrostla střední délka života při narození u žen o 3,1 roku, u mužů o 4,5 roku. Rozdíl mezi pohlavími se dlouhodobě pohybuje kolem 7 let.
Průměrné roční náklady na zdravotní péči byly v roce 2001 na jednu ženu 13 124 Kč, na jednoho muže 11 519 Kč (údaje VZP).
zdroj: ÚZIS
Vademecum zdraví Jaro/Léto 2010
Tisk článku
