KardiakČeská republika patří mezi země s největší úmrtností na choroby srdce a cév v Evropě. Muži jsou přitom kardiovaskulárními onemocněními postihováni v průměru o 10 let dříve než ženy. Po šedesátém roku věku se četnost výskytu u obou pohlaví vyrovnává.

Nejčastější příčina úmrtí ČR
Ateroskleróza - kornatění cév a její orgánové komplikace, tedy infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a ischemická choroba dolních končetin, jsou nejčastějšími příčinami předčasné invalidity a úmrtí ve většině civilizovaných zemí. I přes zásadní pokroky v léčbě akutního srdečního infarktu, je úmrtnost stále vysoká. Až 30 % nemocných umírá na infarkt ještě před příchodem lékařské pomoci. Navíc až třetina infarktů je němých, tzn. u pacienta se neobjeví žádné příznaky (častěji u diabetiků), či nerozpoznaných, které bývají zjištěny až při pozdějším vyšetření EKG. Tito pacienti jsou pak vystaveni vyšší pravděpodobnosti vzniku srdečního selhání. Velké klinické studie ukázaly, že progresi aterosklerotických změn lze účinnou léčbou zpomalit a v některých případech dokonce navodit i jejich ústup.

Proč cévy kornatějí?
Důvodem jsou tři hlavní faktory - vysoký krevní tlak, kouření, zvýšená hladina cholesterolu a krevních tuků. Vysoký krevní tlak má přes 60 % populace starší čtyřiceti let, kouří přes 30 % naší populace a vyšší cholesterol má 40 % populace starší 40 let. Mezi další ovlivnitelné rizikové faktory patří diabetes mellitus (cukrovka) a obezita. V ČR je přes 7 % diabetiků, z toho asi 93 % je 2. typu a jsme jedním z nejobéznějších národů v Evropě. Onemocnění tedy napomáhá také špatný životní styl, hlavně strava s vysokým obsahem nasycených tuků, cholesterolu a nadbytečný energetický příjem, nadměrná spotřeba alkoholu a nízká tělesná aktivita. Právě v těchto oblastech má pacient největší možnosti sám ovlivnit další prognózu svého onemocnění. Kornatění cév může tělo pacienta zasáhnout také v důsledku pozitivní rodinné anamnézy (dědičnosti). Důležitou roli hraje také věk a pohlaví. Muži jsou celkově k nemocem kardiovaskulárního systému náchylnější a rizikový věk nastává už po 45tém roce života, zatímco u žen až po šedesátce. Zlepšení zdravotního stavu vyžaduje u pacienta-kardiaka hlídat následující faktory.

Cholesterol
Snažíme se ovlivňovat hladinu cholesterolu v krvi. Celkový cholesterol by neměl překročit 4 mmol/l, LDL cholesterol by měl být pod 2,5 mmol/l. Doporučujeme dietu se sníženým obsahem živočišných tuků, zejména snižujeme podíl nasycených tuků. Přednost dáváme kvalitním rostlinným tukům a olejům, které obsahují velký podíl omega 3 vícenenasycených mastných kyselin. Neměli bychom zapomínat na dostatek vlákniny (alespoň 30 g denně). Na snížení hladiny cholesterolu podáváme léky - hypolipidemika (statiny, fibráty, ezethimiby, pryskyřice). K dosažení cílových hodnot je někdy nutná kombinovaná léčba.

Krevní tlak
Cílové hodnoty krevního tlaku mají být pod 140/90. U pacientů s cukrovkou a onemocněním ledvin jsou kriteria přísnější, vyžadujeme tlak pod 130/80. Snížení tlaku dosáhneme redukcí hmotnosti u obézních pacientů, pravidelnou přiměřenou fyzickou aktivitou, omezením solení a snížením konzumace alkoholu. Léky můžeme vybrat hned z několika skupin antihypertenziv, z nichž u pacientů po infarktu by rozhodně neměly chybět ACE inhibitory a betablokátory.

Stop kouření
Kouření urychluje rozvoj aterosklerózy a zvyšuje riziko infarktu (přímo úměrně s počtem vykouřených cigaret). Pacient, který přestane kouřit, má do dvou let stejné riziko kardiovaskulárních onemocnění jako pacient nekuřák. Naopak ten, kdo po infarktu kouřit nepřestane, si riziko dalšího infarktu zdvojnásobí. Přesto zhruba 15-20 % pacientů po prvním infarktu kouřit nepřestane. V současné době je již rozvinuta síť odborných poraden pro odvykání kouření, kde můžete vyhledat pomoc.

Správná hmotnost
Nadměrná tělesná hmotnost je spojena s častějším výskytem dalších rizikových faktorů - vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, cukrovkou. K nadváze přispívá jak nadměrný příjem kalorií, tak nevhodná skladba stravy a nedostatek pohybu. Za zvláště rizikovou je považována obezita břišního typu (typ jablko). Rizikový je obvod pasu větší než 88 cm (ženy) nebo 102 cm (muži).
Kardiak by měl dodržovat zásady racionální výživy. Jde o plnohodnotnou stravu s přiměřeným energetickým příjmem, s dostatkem vlákniny a s omezením živočišných tuků. Upřednostňujeme tuky rostlinné před živočišnými, omezujeme spotřebu červeného masa, přednost dáváme rybám a bílému masu, nízkotučným mléčným výrobkům, snižujeme spotřebu cukru, soli a alkoholu, zařazujeme do jídelníčku dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.
Fyzickou aktivitu přizpůsobujeme kondici. Stačí i rychlejší chůze, jízda na kole nebo tanec. Zátěž zvyšujeme postupně. I pacient po infarktu se tak může vrátit do plnohodnotného života s běžnou fyzickou aktivitou. Nedoporučujeme však silové sporty. Pohlavní život je možno obnovit již za pár týdnů po propuštění z nemocnice.

Další faktory
Stresu se samozřejmě nelze zcela vyhnout, ale je dobré ho kontrolovat a kompenzovat relaxací, fyzickou aktivitou či jinou formou odreagování. Kardiaci mohou využít i lázeňských pobytů, které pojišťovna hradí buď plně nebo částečně. Je nutné si dávat pozor i na extrémní změny počasí. Není vhodné vystavovat se velkým výkyvům teplot například v letním měsících, kdy se venkovní ovzduší a klimatizovaná pracoviště liší teplotně i o deset a více stupňů. Kardiaci by se také neměli dlouhodobě vystavovat přímému slunci. Velmi důležitý je pravidelný pitný režim.

MUDr. Karolína Perničková

Vademcum zdraví Zima 2008