Ústní hygienaLidský organizmus je složitým celkem, v němž na sebe jednotlivé části vzájemně působí. Málokdo si proto uvědomuje, že i záněty v dutině ústní se mohou projevit v těch částech těla, kde bychom to nejméně čekali.

Co je to ložisková infekce?
Jako zubní ložiskovou infekci označujeme onemocnění vzdálených orgánů, která jsou vyvolána z infekčních ložisek zubního původu. Předpokládá se totiž, že mikroorganizmy, toxiny (jedy), eventuálně i další látky, které vznikají při rozpadu tkání se dostávají do krevního oběhu a vyvolávají ve vzdálených místech či orgánech druhotná onemocnění (např. očí, plic, srdce, ledvin, žaludku a střev, svalů, nervů a kloubů). V odborné terminologii se zubní ložisková infekce označuje také jako fokální infekce odontogenního původu nebo jako metastatická oportunní infekce či orální sepse.
Cysta u kořene zubuNejvětší pozornost v učení o ložiskové infekci bývá soustředěna na zubní váčky (granulomy) a chronický zánět patrových mandlí, ale do výčtu potenciálních ložisek se zahrnují i chronické mikrobiální infekce rozmístěné v dýchacích cestách (záněty vedlejších nosních dutin a nosohltanu, rozšíření průdušek - bronchiektázie), v zažívacích cestách (chronický zánět žlučníku, chronický zánět slepého střeva, chronické katary tlustého střeva), v močopohlavním ústrojí (chronické záněty prostaty, záněty močového měchýře), z oblasti ucha chronické záněty středního ucha, dále pak záněty kostí, žil a další.
V souvislosti s fokální infekcí se za zvlášť nebezpečné onemocnění uvádí subakutní zánět nitroblány srdeční, který může vzniknout po extrakci zubu s infekčním ložiskem, kdy se mikroby (nejčastěji viridující streptokoky) dostávají na přechodnou dobu do krevního oběhu a usídlí se na srdečních chlopních. Organizmus zdravého jedince tuto událost (označuje se jako bakteriémie) snadno zvládne, jestliže však jsou srdeční chlopně předchozím chorobným procesem změněny, mohou se na nich mikroorganizmy uchytit a vyvolají zde zánět nitroblány srdeční (endokarditis). V současném odborném nálezu se za prvořadě rizikové, z hlediska možné ložiskové infekce zubního původu, považují pacienti se srdečními vadami, nemocní po srdečních a cévních operacích. Další rizikovou skupinou jsou pacienti s vrozenými nebo získanými defekty imunitního obranného systému.

Projevy nemoci
V klinickém obraze se ložisková infekce někdy projevuje neurčitými příznaky, které přímo neukazují na onemocnění určitého orgánu. Jsou to mírně zvýšené teploty zvláště ve večerních hodinách, bolesti hlavy, poruchy spánku, bolesti ve svalech a kloubech. Je třeba, aby v těchto případech byl pacient vyšetřen dalšími odborníky (neurologie, vnitřní lékařství), kteří potvrdí, zda se jedná o ložiskovou infekci nebo o jinou chorobu.
Význam fokální infekce byl odborníky střídavě přeceňován nebo nedoceňován. V padesátých letech minulého století existoval např. ve Spojených státech takový názor, že nejen ložiska kolem hrotů zubů, ale i zubní kaz s postižením zubní dřeně jsou možným zdrojem nejrůznějších chronických zánětlivých chorob, ale i předčasného stárnutí nebo chorob duševních. V této době se proto pacientům doporučovala extrakce zubů a jejich náhrada protézami, z dnešního pohledu se tak dělo zbytečně radikálně a nesmyslně. Novodobé poznatky o vztahu mikroorganizmů a hostitele, pokroky lékařských věd v transplantologii a implantologii, imunologii, onkologii a farmakologii umožňují dlouhodobé přežití i pacientům s těžce narušenými obrannými mechanizmy proti infekci. Tito pacienti však mohou být vážně ohroženi na životě i vlastní saprofytickou a oportunní mikrobiální flórou (to jest mikroby, které jsou normálně přítomny v lidském organizmu a zdravému člověku neškodí).
U těch nemocných, kde je organizmus oslaben a nemá dostatek vlastních obranných sil (vrozené a získané defekty imunity, po chemoterapii pro zhoubný nádor) mohou se tyto mikroorganizmy uchytit na některém vhodném místě, které už bylo předtím změněno zánětem, a zde vyvolat závažné onemocnění. Z těchto míst mohou být mikroorganizmy znovu vyplavovány do krevního oběhu a mohou být příčinou až septického onemocnění (otrava krve). Zabránit tomuto závažnému onemocnění u rizikových nemocných můžeme, respektive musíme, tím, že např. extrakci zubu provedeme v antibiotické cloně, kdy pacientovi jsou před vlastním výkonem a krátce i po něm podávána příslušná antibiotika.

Diagnostika fokální infekce
Stanovit spolehlivě diagnózu fokální infekce, to jest nalézt aktivní zánětlivé ložisko v organizmu, je velmi obtížné a ne vždy dostatečně průkazné. Dokázat, že mikroorganizmy, které vyvolaly sekundární chorobu, pocházejí z infekčního ložiska v ústech nebo jinde v organizmu, je velmi nesnadné. Při vyšetření pacienta s podezřením na existenci fokální infekce pátrá zubní lékař po aktivních infekčních ložiscích hlavně v okolí kořenových hrotů zubů. Zhotoví se rentgenové snímky nejlépe všech zubů, ale i čelistních kostí. Rentgenologicky je nutné vyšetřit i bezzubé čelisti, protože v nich mohou být potenciální zánětlivá ložiska, jako jsou ponechaný kořen, cysta apod.

Léčba nemoci
Léčení fokální infekce je často empirické, obecně spočívá v sanaci zánětlivého infektu. O způsobu sanace rozhoduje stupeň podezření na fokální infekci, závažnost základního onemocnění, zvažuje se charakter stomatologického onemocnění a možné způsoby ošetření.
Chronické záněty v okolí zubu se nejsnáze odstraní extrakcí zubu. Jestliže máme důvodné podezření na přítomnost fokální infekce a současně se pacient léčí pro chorobu důležitého orgánu, je třeba extrakci provést, jak již bylo uvedeno, v profylaktické antibiotické cloně.
U méně závažných chorob se indikuje výkon méně radikální, jakým je resekce kořenového hrotu zubu nebo postačí endodontické ošetření zubu.˝

Zdroje fokální infekce v ústní dutině
- zuby devitalizované - zuby, u kterých byla odstraněna zubní dřeň (s rentgenologicky prokazatelným zánětlivým ložiskem u hrotu zubu, ale i bez tohoto nálezu)
- záněty zubní dřeně (zejména chronické)
- parodontální choboty, případně abscesy
- obtížně se prořezávající zuby moudrosti
- neprořezané zuby se zárodečným vakem
- ponechané zubní kořeny
- záněty čelistních kostí
- chronické záněty čelistních dutin
- záněty dásní (i záněty pod mezičleny můstků a v okolí zubních korunek)
- parodontózní zuby

Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.

Vademecum zdraví Zima 2006