Ústav experimentální medicínyPojem experiment většinou evokuje cosi nového a tajemného. Právě objevování dosud nepoznaného je doménou vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Ten je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí v České republice. Ústav experimentální medicíny (ÚEM AV ČR, v.v.i.) vznikl v roce 1975 sloučením několika laboratoří Akademie věd. Stejně jako další vědecká centra sdružená Akademií se na prvním místě věnuje výzkumu. V případě ÚEM AV ČR, v.v.i. jde o výzkum v oblasti biomedicíny. Zaměřuje se na přímo aplikovatelné výsledky, díky nimž může vzniknout například nový přístroj, léčebná metoda či léčebná látka. Při výzkumu se zaměstnanci ústavu soustřeďují na výsledky v oboru ochrany životního prostředí, farmakologie, neurověd, regenerativní medicíny a diagnostických metod. V současné době je ÚEM AV ČR, v.v.i. složen z dvanácti samostatných vědeckých oddělení a laboratoří, například Laboratoře tkáňového inženýrství, Oddělení neurofyziologie sluchu, Oddělení molekulární biologie nádorů nebo Centra transplantační biomedicíny.

Hlavní priority
ÚEM AV ČR, v.v.i. je jediným ústavem AV ČR, jehož cílem je vývoj léčebných postupů a technologií aplikovatelných v klinické medicínské praxi. Jeho vědci pracují na velkém množství přelomových projektů. Zabývají se například náhradou kloubních chrupavek pomocí transplantace pomnožených autologních buněk, což znamená, že pomnožené buňky pocházejí přímo z chrupavky nemocného pacienta. Také využitím mezenchymálních kmenových buněk pro urychlení hojení ran a jejich pomoci při léčbě míšních poranění a degenerativních onemocnění centrálního nervového systému. Nebo jejich dalším využitím v oblasti léčby defektů rohovky, léčby ischemické choroby srdeční či diabetu. Významným odvětvím výzkumu je i vývoj imunofarmak, léčiv s jedinečnou schopností stimulovat produkci interferonu, který zvyšuje obranyschopnost organizmu proti virům a nádorovým onemocněním. Vyvíjí také látky na bázi nanočástic, které pomáhají v diagnostice a pracují na zlepšení vlastností biomateriálů a netkaných nanovláken, z nichž se vyrábějí textilie používané v medicíně.

GMP - čisté prostoryOd výzkumu k praxi
Cesta objevu k praktickému využití bývá velmi složitá. Aplikaci výsledků výzkumu předchází nekonečný kolotoč testů a zkoušek v podmínkách GLP (Good Laboratory Practice) a GMP (Good Manufacturing Practice) prováděných v tzv. čistých prostorech. Úspěch klinických zkoušek je ovšem teprve začátek. Následuje zveřejnění výzkumu v renomovaných odborných časopisech, prezentace na lékařských přednáškách a konferencích. Od zrození nápadu po jeho praktické využití uplyne mnoho času, dříve nebyly výjimkou ani desítky let. Dnes se sice celý proces zrychlil, ale stále je vše závislé především na druhu výzkumu a jeho náročnosti na ověřování. Navíc je výzkum korigován řadou předpisů a standardizovaných postupů, kterým musí konečné závěry vyhovět.

Buňky jako naděje
Patrně nejproslulejším odvětvím výzkumu ÚEM AV ČR, v.v.i. je výzkum kmenových buněk, ke kterému upíná svou naději mnoho vážně nemocných pacientů. Kmenové buňky mají totiž schopnost přeměny na buňky jiného druhu. To jim umožňuje „opravit“ poškozené části těla a to i ty, které by se bez jejich pomoci již nikdy neobnovily. Využití se tedy nabízí například v případě poranění mozku a míchy. Na aplikaci výzkumu mezi léčebné metody tedy čeká nespočet lidí upoutaných na lůžko a invalidní vozík. Vědci pracují i na využití kmenových buněk u nehojících se ran a popálenin, v ortopedii, při léčbě diabetu, jaterních selhání a dalších závažných onemocnění. Tento geniální objev ale zápolí s řadou etických problémů, protože hlavním zdrojem kmenových buněk jsou kromě kostní dřeně nebo bazální vrstvy kůže i lidská embrya. Lékaři však upozorňují, že se jedná o embrya darovaná či přebytečná, například v případě umělého oplodnění. A jejich využití pro vědecké účely je pro ně legitimním nástrojem pomoci vážně nemocným pacientům. Výzkum kmenových buněk probíhá v Centru buněčné terapie a v Centru neurověd.

Nanotechnologie, objev budoucnosti
Jedním z nejslibnějších odvětví budoucí medicínské praxe jsou nanotechnologie. Ještě před několika desítkami let by se diagnostika a léčba založená na nanočásticích, tedy částečkách menších než samotný virus nebo bakterie, považovaly za čiré sci-fi. Dnes už se jejich využití stává realitou. Textilie odpuzující vodu, sklo, které se nikdy nezamaže nebo ledničky odolávající bakteriím, všechny tyto malé „zázraky“ jsou možné díky nanotechnologii. Pomocí nanočástic železa lze sledovat kmenové buňky po implantaci do organizmu. Nanočástice se využívají i jako nosiče buněk nebo účinných látek. Lék se dostává přímo k nemocné části těla, což zaručuje, že látkou nejsou zasaženy ostatní orgány. Cílená léčba omezuje nežádoucí účinky léčiva a zaručuje lepší snášenlivost léčby, například v případě onkologických pacientů.

Excelentní pracoviště
Centrum excelence - tento termín znamená pro aktivní vědce záruku nejvyšší kvality - je jakousi akreditací. ÚEM AV ČR, v.v.i. se zařadil do spolku těchto prestižních organizací spolu se třemi dalšími v republice. Ústavy užívající název Centrum excelence jsou unikátními badatelskými pracovišti, která vytvářejí jedinečné výzkumné infrastruktury. Jejich hlavní prioritou je přenos výsledků výzkumu do praxe a podpora dalšího vzdělávání mladých vědců. Označení Centrum excelence je také jasným signálem profesionality pro organizace z ostatních zemí. Vědecký výzkum je totiž v současné době globální záležitostí a spolupracují na něm odborníci z mnoha zemí. Spolu s ÚEM AV ČR, v.v.i. se může tímto označením pyšnit také Ústav teoretické a aplikovatelné mechaniky AV ČR a ČVUT Praha, FEL, Katedra kybernetiky.

Irena Soukupová

Vademecum zdraví Zima 2008