OkoUdává se, že výskyt těchto vad v populaci je okolo 50 %. Vhodnou a stále populárnější pomůckou při korekci těchto vad jsou kontaktní čočky.

Základní oční vady
Mezi základní oční vady patří krátkozrakost (myopie), dalekozrakost (hyperopie), astigmatismus a vetchozrakost (presbyopie). Často se jednotlivé vady mohou také kombinovat. Oko krátkozrakého pacienta je v podstatě nastaveno na vidění do blízka. Tito pacienti tedy zpravidla vcelku dobře vidí do blízka, ale mají problém s rozlišováním na dálku. Vada se většinou objevuje ve školním věku, okolo 20ti let se stabilizuje a zůstává po zbytek života více méně neměnná. V brýlích užívají tito pacienti rozptylky (tedy minusová skla).
Dalekozraký pacient v dětství a v mladším věku nemusí pozorovat výraznější obtíže s viděním. Někdy tito pacienti přichází s nespecifickými obtížemi jako jsou bolesti hlavy, únava atd. První problémy pozoruje pacient zpravidla při delším čtení nebo práci na počítači, během vyšetření je pak odhaleno i zhoršené vidění na dálku. Vada se s věkem projevuje stále více.
Astigmatismus - nestejný počet dioptrií v různých osách oka - je zpravidla způsoben nestejnoměrným zakřivením rohovky v osách na sebe kolmých. Tito pacienti mají problémy s viděním jak do blízka, tak do dálky a to zpravidla již od dětství nebo mládí. I tyto vady zůstávají zpravidla během života stabilní.
Presbyopie, vetchozrakost, je fyziologický (normální) stav oka, kdy ve věku zhruba nad 40 let již oko není dostatečně pružné a není schopné měnit svou dioptrickou mohutnost při pohledu do blízka. Pacienti, aby byli schopni číst, dávají knihu nebo noviny do větší vzdálenost od sebe a čtení se stává stále namáhavější, zejména při horším osvětlení nebo únavě.

Jak korigovat oční vady?
Všechny tyto vady lze v současné době korigovat třemi způsoby. Brýlemi, kontaktními čočkami nebo chirurgicky (laser, nitrooční čočky, zákroky na rohovce). Každá z uvedených metod má své výhody a nevýhody. Korekce brýlemi je poměrně jednoduchá, jejich nošení je prakticky bez rizik, nicméně pro řadu pacientů může být v určitých situacích velmi nepohodlná nebo nepraktická. Výhodou chirurgických zákroků je dlouhodobé řešení problému, nevýhodou zase možné operační a pooperační komplikace a také vyšší cena. Kontaktní čočky z toho důvodu představují pro řadu pacientů jednoduchou, pohodlnou a finančně dostupnou alternativu.

Kontaktní čočka - pomůcka pro každého
Kontaktní čočky můžeme v zásadě rozdělit na tvrdé a měkké. Tvrdé kontaktní čočky (nebo také RGP - tvrdé plynopropustné čočky) se u nás používají prakticky výhradně ke korekci a léčbě závažných nemocí oka, jako je např. keratokonus (patologické vyklenutí rohovky).
Oční čočkaNasazování oční čočkyPro všechny ostatní dioptrické oční vady máme k dispozici měkké kontaktní čočky. Na tomto místě je vhodné připomenout přínos profesora Wichterleho, který svým objevem měkkých hydrogelových čoček z roku 1960 umožnil masové rozšíření této korekční pomůcky ve světě. Od dob profesora Wichterleho prošly kontaktní čočky dalším vývojem a dnes je možné vybrat ideální čočku pro téměř každého pacienta.
Podle typu oční vady máme k dispozici čočky jak pro pacienty krátkozraké, dalekozraké, tak i s astigmatismem prakticky v neomezeném rozpětí dioptrií. Novinkou posledních let jsou také čočky bifokální, které pacientovi i po čtyřicítce umožňují vidět kvalitně do dálky i blízka.
Co se týče materiálu, hledají výrobci neustále kontaktní čočku, která bude svým složením lidskému oku optimálně vyhovovat. Důležitým parametrem kontaktní čočky je její propustnost pro kyslík. Čím je tato propustnost vyšší, tím je čočka v oku lépe snášena a klesá riziko možných komplikací. Lidská rohovka potřebuje ke správnému fungování přísun vzdušného kyslíku a každá kontaktní čočka představuje určitou bariéru. V zásadě lze říci, že hydrogelové čočky mají tím vyšší propustnost, čím obsahují více vody (hodnoty mezi 20-80 %) a čím jsou tenčí. Dalším materiálem s ještě vyšší propustností pro kyslík je silikonhydrogel. Tyto čočky lze dle údajů výrobce používat i delší dobu (až 30 dní) bez nutnosti vyjmutí z oka. K tomuto způsobu nošení však existuje řada výhrad.

Jak čočky používat?
Kvalita materiálu a způsob ošetřování také určují, po jak dlouhou dobu lze kontaktní čočku používat. Z důvodu omezení rizika infekce se snažíme převést pacienty z tradičního způsobu konvenčních kontaktních čoček (použitelné asi 1 rok) na čočky s plánovanou výměnou (tříměsíční, měsíční, čtrnáctidenní). Z hlediska hygieny jsou nejlepší variantou čočky jednodenní. Jednodenní kontaktní čočka, kterou pacient vyjme ze sterilního balení a po použití vyhodí, vylučuje prakticky možnost zanesení infekce do oka. Také péče o tuto kontaktní čočku je zcela minimální.
U ostatních typů je nutné tyto čočky dezinfikovat ve speciálních roztocích k tomu určených. Přesto nelze riziko infekce zcela vyloučit. Zvláštní opatrnost se doporučuje nositelům kontaktních čoček v souvislosti s návštěvou plaveckých bazénů. Právě v těchto případech je popisována vzácná, ale velmi závažná acantamoebová keratitida (zánět rohovky způsobený prvokem žijícím v teplých vodách).
Po použití uloží vždy uživatel čočky do pouzdra s čerstvým roztokem, kde dojde k jejich očištění. Roztok je nutné denně měnit, rovněž pouzdro je potřeba zhruba po 3 měsících nahradit novým. Klasické způsoby péče o čočky, jakým bylo jejich vyvařování, se dnes pro určitou nepraktičnost příliš nepoužívají. Vždy asi jednou za 6 měsíců by měl oči uživatele kontaktních čoček vyšetřit oční lékař nebo optometrista, který může včas zjistit případné nežádoucí vlivy čočky na oko. V takovém případě pacientovi může navrhnout například výměnu typu čoček, změnu režimu nošení, změnu desinfekčního roztoku atd.
Kromě všech zmíněných typů čoček dnes vycházejí výrobci vstříc také módním požadavkům a nabízejí čočky barevné, tónovací, krycí, nebo obrázkové, které pak představují nejen refrakční pomůcku, ale také zajímavý doplněk. Péče o tyto čočky je prakticky totožná s čočkami klasickými.
Současné výhody měkkých nitroočních čoček - snadná manipulace, pohodlné nošení, plné periferní vidění, bezpečnost při sportu, nízké riziko možných komplikací při dodržení správného používaní a také přijatelná cena - vysvětlují stále stoupající oblibu této refrakční pomůcky.

MUDr. Pavel Studený

Vademecum zdraví Léto 2006