Migréna je jedním z mnoha typů bolestí hlavy. Záchvat migrény kdykoli během života zažije 15-20 % žen a 6-7 % mužů. Přes 90 % populace mělo někdy v životě období s významnými bolestmi hlavy. Častější než migréna jsou tak zvané tenzní bolesti hlavy (65-85 %).

Co je to migréna?
Migréna je záchvatovitá bolest hlavy, která se vyvine během minut až desítek minut buďto bez jakýchkoli dalších příznaků - to je migréna bez aury neboli běžná migréna (80 % migrén) -, nebo s úvodními příznaky, které vznikají v mozkové kůře. Tato varianta se nazývá migréna s aurou neboli klasická migréna (20 % migrén). Během aury není ještě bolest hlavy a nemocný má často poruchu vidění na pravé nebo levé polovině zorného pole nebo brnění, necitlivost či poruchu hybnosti na polovině těla. Mohou být i jiné příznaky: u tzv. bazilární migrény jde vedle poruch zraku také o poruchy rovnováhy, zhoršení výslovnosti, špatnou koordinaci pohybů, dvojité vidění a poruchy sluchu jak ve smyslu zhoršení, tak ve smyslu vnímání neexistujících jednoduchých zvuků, jako hučení, zvonění a podobně.
Bolest hlavy bývá nejčastěji omezena na pravou nebo levou polovinu hlavy, oboustranná bolest s maximem za očima nebo v zátylku nebo celková tlaková silná bolest hlavy nejsou nijak vzácné. Trvání bolestí je různé, od 1-2 hodin až po několik dnů.
Záchvatu i auře někdy předcházejí nespecifické varovné příznaky, které jsou sice obecně velmi měnlivé, u téhož nemocného se ale obvykle pravidelně opakují. Popisovány jsou stavy psychického napětí, bolesti za krkem, změna chuti k jídlu atd.

Proč vzniká migréna?
Pro migrény je typické, že mezi záchvaty je nemocný zcela bez obtíží. Příčina migrény je málo známá, přestože je předmětem intenzivního výzkumu již desítky let. Jisté je, že jde o poruchu prokrvení mozku. Ve fázi aury jde o nedokrevnost, ve fázi plně vyvinuté bolesti hlavy o překrvení, které je zodpovědné za obvykle pulzující charakter bolesti. Nepochybná je genetická podmíněnost u značné části nemocných. V mnohých rodinách je migréna zastoupena ve všech generacích. Migréna se objevuje již v dětském věku, největší výskyt je ale v dospělosti, kdy se také uplatní nejvíce provokujících momentů, ke kterým patří stres, velký hluk, velké světelné kontrasty, změny počasí, alkohol, některé potraviny, dietní chyby, jako hladovění nebo naopak přejídání, nadměrné kouření, menstruace či ovulace u žen, nevyspalost, některé pachy.
Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy i příznaků podobných auře mohou být i závažná onemocnění mozku, jako zúžení přívodných mozkových tepen, nezhoubný mozkový nádor, cévní anomálie - například zkrat mezi tepenným a žilním řečištěm, nebo tepenná výduť, porucha odtoku mozkomíšního moku a další stavy. Proto by každý nemocný s migrénou měl být jednou v životě důkladně neurologicky vyšetřen, dle možnosti včetně computerové tomografie (CT) mozku a elektroencefalografie (EEG).
Záchvaty migrény v plně vyvinuté formě znemožňují normální činnost. Nemocnému vadí i minimální hluk, ostřejší světlo, pohyb, polovina nemocných má žaludeční nevolnost, která někdy přechází ve zvracení. Vyžaduje klid, ticho, tlumené světlo. Pro nemocné s velkým počtem těchto záchvatů jsou tyto stavy zničující, mají pracovní problémy pro časté absence a často i problémy v mezilidských vztazích.

Léčba migrény
Preventivní léčba se podává při více než třech plně vyvinutých migrenózních záchvatech za měsíc a k dispozici je řada léků, o jejichž použití rozhodne ošetřující lékař. V některých případech jsou velmi efektivní moderní léky proti epilepsii, jindy pomohou moderní antidepresiva ze skupiny SSRI. Často je nutno v preventivní léčbě vyzkoušet několik léků, než se najde ten pravý. Mnohdy lze záchvatům zcela zabránit. Druhým typem je tzv. záchranná léčba, tedy léčba již vyvinutého záchvatu. Obvykle je léčba tím účinnější, čím časněji po vzniku prvních příznaků je použita. V časné fázi mohou pomoci běžná analgetika, na rozvinutý záchvat však nepůsobí a do začátku 90. let 20. století neexistovalo nic účinného. Situace se změnila s objevením léků ze skupiny triptanů, které dokážou zastavit i plně vyvinutý záchvat. Moderní léčba migrény je sice dosti nákladná, ale studie zřetelně ukazují, že u ekonomicky aktivních, u nichž je také nejčastější, se náklady na preventivní i záchrannou léčbu bohatě vrátí díky nerušené pracovní schopnosti. Nemocní jsou někdy okolím vnímáni nepříznivě, protože udávají velké subjektivní obtíže znemožňující normální aktivitu, ale není na nich nic vidět. Vymknutý kotník je pro okolí jistě pochopitelnější.
V ordinacích neurologů se bohužel stále znovu a znovu objevují nemocní, kteří trpí migrénou i desítky let, aniž by kdy byli adekvátně léčeni. V současnosti lze u drtivé většiny nemocných moderní léčbou výrazně zlepšit kvalitu života.

MUDr. Miroslav Kalina

Vademecum zdraví Zima 2005