Planeta všdaHubnutí, průjmy, nekonečná únava, spontánní potrat. I takové mohou být příznaky nemoci zvané celiakie. O jakou nemoc se vlastně jedná a proč je tak nebezpečná?

Co je to celiakie?
Celiakie je autoimunitní onemocnění tenkého střeva u predisponovaných jedinců, k němuž dochází poté, co se dostanou do kontaktu s lepkem. Je to celoživotní onemocnění a projevuje se hlavně tím, že se mění sliznice tenkého střeva, ztenčuje se, mizí klky a dochází k poruše vstřebávání živin, z čehož pak vyplývají všechny problémy související s celiakií.
Střevní sliznice celiaka (histologie) - poničené nebo chybějící klky - živinyStřevní sliznice zdravého člověka (histologie) - klky zvětšují plochu střevní sliznice, živiny se vstřebávají bez problémůNeléčená celiakie může vést až ke vzniku zhoubných nádorů, a to nejen trávicího ústrojí. V České republice trpí nesnášenlivostí lepku přibližně 50 000 lidí. Pouhých deset procent z nich však o své nemoci ví a léčí se.
A co to lepek vlastně je? Je to důležitá bílkovina obsažená v běžném obilí - pšenici, žitu nebo ječmeni, která je odpovědná za lepivost těsta. Čím víc ho obilnina obsahuje, tím lépe pro potravináře. U citlivějších lidí však může lepek způsobit zdravotní problémy. Celiakie se přitom může projevit nejrozmanitějším způsobem.

Příznaky
„U dospělých nemocných v současné době naprosto převládají jedinci s mimostřevními příznaky nemoci, to znamená, že u nich nalézáme příznaky, které například postihují krevní soustavu, jako je třeba chudokrevnost. Jindy zaznamenáváme kostní změny, kožní změny, u mladých žen třeba i poruchy reprodukce,“ říká gastroenterolog Přemysl Frič z Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
I u dětí se nemoc projevuje různě. „Projevy celiakie jsou rozdílné podle věku dítěte. Pokud hovoříme o celiakii u nejmenších dětí, to je asi do tří let věku, tak převládajícím projevem nemoci jsou průjmy, velké břicho, neprospívání. Tyto děti jsou smutné, nehrají si a hlavně neprospívají,“ říká Jiří Nevoral z FN Motol, podle něhož se u školních dětí může nemoc projevit zase tak, že mají poruchu mineralizace kostí, v důsledku čehož u nich dochází k větší lomivosti kostí. Právě proměnlivé příznaky celiakie mohou být důvodem zásadních chyb - při porušení bezlepkové diety se totiž u dítěte později nemusí objevit příznaky původní, ale zcela jiné, které snadno uniknou pozornosti rodičů i praktických lékařů. „Protože dítě nemá průjem, jsou všichni spokojení, dítě chodí do školy, má normální stravu a posléze se ukazuje, že se opožÄuje v růstu, že se opožÄuje nástup puberty, a je to přitom vlastně neléčená celiakie,“ dodává Jiří Nevoral.

Léčba
Celiakie je vrozená a doživotní nemoc. Její jedinou léčbou je důsledná bezlepková dieta. „Bezlepková dieta sestává vlastně ze všech potravin, které neobsahují lepek. Takže když to vezmeme obráceně, strava nesmí obsahovat pšenici, žito, ječmen, oves a potraviny, které jsou z nich vyrobené. To množství potravy je neuvěřitelně velké,“ říká gastroenterolog Pavel Kohout z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Zkusme si na okamžik představit, jaké to je žít s celiakií - žádné rohlíky, sušenky ani koláče, ale ani chléb či spousta dalších potravin, kde se lepek vyskytuje třeba jen ve stopovém množství. Tedy ani těstoviny, bonbony nebo uzeniny, a čokoláda jenom některá. Zákaz se vztahuje také na alkohol, kromě vína. Velmi brzy by důsledky nemoci pocítila i naše peněženka. Podle výpočtů nutričních terapeutů totiž celiak utratí za jídlo každý den o 100 korun víc než člověk zdravý.
Nahradit lepek je přitom obtížné hlavně u pečiva. Pomoci by mohly alternativní terapie - třeba geneticky upravená bezlepková pšenice. „Lepek není obsažen v geneticky starších obilovinách, čili pokud by se pěstovaly a získávaly by se suroviny z těchto geneticky starších obilovin, tak je možnost, aby je používali i nemocní celiakií,“ říká Přemysl Frič. Druhou cestou mohou být podle vědců speciální enzymy, které by odstranily toxické složky lepku přímo z těsta. Zatím se však nemocní musejí spokojit s náhradními potravinami - třeba s kukuřicí, rýží nebo pohankou.

Mateřské mléko jako prevence?
Jistý pokrok však věda přece jen učinila alespoň v otázce prevence celiakie. A zásluhu na tom mají vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kteří ověřují své domněnky na speciálních potkanech. U těchto zvířat celiakii navodili podáváním extrémně vysokých dávek lepku a podařilo se jim ověřit například to, že důležitou prevencí proti rozvoji celiakie může být krmení mateřským mlékem. „Paní doktorka Å těpánková z biologické laboratoře krmí malá krysata větším množstvím lepku, než jaké je v běžné stravě potkanů, a zjistila, že pokud ta mláďata nedostávají mateřské mléko, onemocní podobně jako lidé,“ říká Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Klíčovou složkou mateřského mléka, která může ochránit citlivé střevní sliznice, je zřejmě takzvaný růstový faktor. Jestli by se dal v budoucnu využít při léčbě různých onemocnění, ale vědci zatím nevědí. Jisté je zatím jen to, že zkoumané potkany dokázalo právě mateřské mléko ochránit před vznikem celiakie.

Česká televize, Planeta věda, redakčně upraveno

Vademecum zdraví Jaro 2008