ObezitaObezita je v současné době nazývána epidemií třetího tisíciletí. Říká se, že přejídání zabilo více lidí než všechny války dohromady. Počet obézních lidí na celém světě již v roce 2000 překročil 300 milionů a stále narůstá.
Obezita představuje problém nejen ve vyspělých zemích, ale její výskyt rapidně narůstá v mnoha zemích, kde se obezita v minulosti prakticky nevyskytovala (např. v Číně, Thajsku, Brazílii…). Česká republika se v počtu obézních osob dostala na přední místo v celé Evropě. V České republice žije 21 % obézních mužů a 31 % obézních žen. Pokud sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen přímo alarmující číslo 68 %, a u mužů dokonce 72 %. Bohužel narůstá i počet obézních dětí.

Příčiny vzniku obezity
Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná - u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání, všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita - nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod.
Ve všech případech pak jde o nepoměr mezi příjmem a výdejem energie. Ten může být způsoben několika faktory. Na prvním místě má tento nepoměr na svědomí nadměrný příjem energie - hlavně zvýšený přívod tuků. Ty totiž mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny. V rozvinutých zemích, kde nás neustále bombardují reklamy na všechny možné druhy potravin a nabízejí vyhublé modelky, je jídla skutečně nadbytek. A tak ani není divu, že stále přibíráme.
Druhým zásadním faktorem je nedostatečný výdej energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života. Společně s nadbytečným příjmem potravy jde bohužel ruku v ruce i naprostý nedostatek pohybu. Lidské tělo je k pohybu velmi dobře přizpůsobené, a pokud je k tomuto účelu téměř nepoužíváme (sedavý způsob života, doprava autem, neprovozování žádného sportu), začne ochabovat svalovina a přibývat tuková tkáň. A z toho pramení spousta problémů - snížená výkonnost a fyzická kondice, vyšší únavnost, bolesti zad, špatné držení postoje atd.
Další důležitou příčinou vzniku obezity jsou genetické dispozice. Víme, že minimálně z 50 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se však dá změnit zvýšeným úsilím při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity.
Jistou úlohu při vzniku obezity sehrávají i hormonální vlivy. Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se však při vzniku obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom).
Energetické nároky organizmu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují různé individuální, převážně geneticky kódované faktory (ale také individuální zkušenosti s dietami a výše základního metabolizmu), které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která opravdu nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se však méně pohybuje a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu jídelníčku.
I některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu, a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba - hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolizmus), gestageny (hormonální léčba u žen).
V neposlední řadě pak obezita souvisí s psychogenními faktory a jídelními zvyklostmi. U obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci (reakce na osamělost, deprese, frustrace, napětí, dlouhá chvíle nebo stres). Tělesná hmotnost závisí značnou měrou na stravovacích zvyklostech. V rodině se člověk naučí nevhodné návyky, kvůli nimž pak bojuje s nadbytečnými kilogramy. Jak známo, stravovací zvyklosti se také liší v jednotlivých zemích.

Následky obezity
Diabetes mellitus (cukrovka)
Cukrovka je onemocnění, při kterém organizmus není schopen dodávat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které zkonzumujeme, je v těle rozložena na jednoduchý cukr - glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu hormon inzulín. Bez inzulínu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou tak nemohou využívat svou krevní glukózu. To vede k vzestupu hladiny cukru v krvi (hyperglykémii) a dalším závažným důsledkům.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)
10-15 % dospělého obyvatelstva v Evropě a USA má zvýšený krevní tlak. V České republice byl zjištěn vysoký krevní tlak u 11 % osob starších 15 let. Na rozvoji vysokého krevního tlaku se podílí obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, konzumace alkoholu a nadměrný příjem kuchyňské soli. Krevní tlak se fyziologicky zvyšuje s věkem, a tak i jeho hodnoty je potřeba hodnotit s přihlédnutím k věku. Vysoký krevní tlak je základním předpokladem vzniku srdečně cévních onemocnění.

Zvýšená koncentrace cholesterolu a tuků
Z krevních tuků (lipidů) mají největší význam cholesterol a triglyceridy. V těle jsou transportovány ve formě drobných tukových částic (lipoproteinů) o různé velikosti, složení a hustotě. Cholesterol je látka tukové povahy, která je přirozenou součástí buněk lidského těla. Dostává se do organizmu hlavně z živočišných zdrojů, ale také je tvořen přímo v našem těle.
Zvýšená hladina cholesterolu je důležitý rizikový činitel pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen) a ischemické choroby srdeční. Mezi nejčastější příčiny řadíme genetické vlivy a také nevhodný životní styl. V evropské populaci je hypercholesterolémie velmi častá, směrem na sever má vzestupnou tendenci.

Zvýšená koncentrace triglyceridů (hypertriacylglycerolémie)
Triacylglyceroly jsou sloučeniny glycerolu s vyššími mastnými kyselinami a jsou podstatnou součástí přírodních tuků a olejů. Není dosud bezpečně prokázáno, že by jejich zvýšená hladina měla přímý vztah k riziku aterosklerózy. Přesto jsou tito nemocní z hlediska koronárního postižení rizikoví.

Srdečně cévní onemocnění (kardiovaskulární onemocnění)
Srdečně cévní onemocnění patří mezi nemoci „moderního světa“. Na jejich vzniku se podílí řada jiných onemocnění a rizikových faktorů, jako je vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a mnoho dalších. Mezi srdečně cévní onemocnění řadíme např. anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční, které mohou vyústit například v infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici. Kardiovaskulární onemocnění bohužel představují nejčastější příčinu onemocnění, v nejvyšších věkových kategoriích jsou příčinou 60 % úmrtí.

Některé typy nádorů
Byl prokázán vztah mezi zvýšenou tělesnou hmotností spolu s energeticky příliš bohatou stravou a vznikem rakoviny tlustého střeva, prsu, ledvin, děložního čípku a jiných orgánů. Například rakovina tlustého střeva, jinde vzácná, je v průmyslových zemích po rakovině plic nejběžnějším případem zhoubných nádorů. V České republice má incidence nádorů tlustého střeva a konečníku již řadu let stoupající tendenci a zaujímáme v ní přední místo ve světě.

Artróza velkých kloubů
Je prokázáno, že nadměrnou tělesnou hmotností trpí všechny velké klouby v těle. Časté jsou také bolesti zad. Kvůli obezitě se tak omezuje pohyblivost.

K určení stupně obezity a její závažnosti se používá tzv. index tělesné hmotnosti = BMI (Body mass index). BMI se vypočítává podle vzorce: BMI = tělesná hmotnost v kg/tělesná výška v m2.
O obezitu jde tehdy, je-li BMI u ženy vetší než 27,3 a u muže více než 27,8.
Stadium 1 - BMI 25-30 (lehká otylost), stadium 2 - BMI 30-40 (výrazná otylost), stadium 3 - BMI nad 40 (morbidní otylost).

Jaké jsou hodnoty tuků v krvi? (v mnol/l)
Parametr / Normální / Zvýšené riziko / Vysoké riziko
Celkový cholesterol / 3,9-5,2 / 5,2-6,2 / nad 6,2
HDL cholesterol / nad 1,2 / pod 0,9 / -
LDL cholesterol / do 3,4 / 3,4-4,1 / nad 4,1
Triglyceridy / do 2 g/l / 2-4 g/l / -

Lenka Urieová, Mgr. Pavlína Zdeňková-Kroužková

Vademecum zdraví Jaro 2008